Moderní trendy krmení koní
Při návrhu na složení krmné dávky se snažíme maximální množství živin a energie uhradit v objemných krmivech. Do této skupiny krmiv řadíme především zelenou píci, okopaniny či siláže (šťavnatá krmiva); dále seno, slámu, horkovzdušné úsušky, obilné plevy (suchá krmiva).
Jedná se o krmiva s vysokým obsahem vlákniny a relativně nízkým obsahem energie.
Právě vysoký obsah vlákniny a kvalitní struktura (velké částice) činí z objemných krmiv nenahraditelnou částí krmných dávek koní. Tyto vlastnosti krmiv zajišťují správnou funkci trávicích epitelů, podporujících vylučování trávicích šťáv a peristaltiku trávicího traktu. Přítomnost vlákniny také podporuje mechanické zpracování krmiva v ústech a produkci slin, stejně jako pomáhá zvířeti nabýt pocitu sytosti, čímž navozuje optimální pohodu zvířete. Pomocí objemných krmiv jsme často schopni uhradit veškerou potřebu živin a energie u dospělých zvířat bez pracovního vytížení či v lehké práci. Dokonce u koní lehce krmitelných bez větších výkonů předcházíme přílišnému ztučnění zařazením slámy či sena do krmných dávek - tím je samozřejmě myšleno například seno ze starších porostů, nikoli seno zaplísněné či jinak znehodnocené. Teprve v situacích, kdy tato krmiva nejsou schopna uhradit potřebu dusíkatých látek, u mladých koní či vysokobřezích či kojících klisen přidáváme či nahrazujeme část objemných krmiv jadrnými krmivy s vysokým obsahem NL (luštěniny, bílkovinné krmné směsi).
Dbejte na kvalitu objemu
V daleko častějším případě však nejsme schopni uhradit potřebu energie pouze za pomoci objemných krmiv. V tomto případě se může jednat o koně rostoucí, vysokobřezí či kojící klisny, ale především koně středně pracující. U koní pracujících těžce navíc přichází aspekt nechutenství a s rostoucím pracovním zatížením klesá schopnost přijmout dostatečné množství sušiny v krmivu. Zde přichází na řadu jadrná krmiva s vyšším obsahem energie (obilniny, energetické bohaté směsi). I tady platí, že část jadrných krmiv může být přidána navíc (díky zchutnění krmiva a díky chutnosti krmiva, kůň přijme víc sušiny) a část nahrazuje objemný podíl krmiv. V momentě, kdy začleníme jadrná krmiva do krmné dávky, je vhodné dbát na kvalitu zbývajících objemných krmiv, je totiž ekonomicky neefektivní zkrmovat nekvalitní seno a energetické požadavky "dohánět" krmnými směsmi.
Jadrná krmiva? Ne bezdůvodně či neuváženě!
Na tomto místě bych si dovolila poznámku, aby chovatelé koní kvalifikovaně odhadli potřeby koní a nezařazovali jadrná krmiva do krmných dávek bejdůvodně a neuváženě. Při zařazování jadrných krmiv však musí být zachováno určité množství strukturální vlákniny v krmné dávce, která může být zčátsi uhrazena senem a zelenou pící (siláží) a zčásti okopaninami. Minimální dávka sena by měla být alespoň 1kg/100kg, ž. hm. Jadrná krmiva pak mohou tvořit až polovinu příjmu sušiny (ve výjimečných případech a u velmi zkušených chovatelů by jadrná krmiva mohla představovat až 2/3 přijímané sušiny krmiva). Maximální teoretická dávka jadrných krmiv se pohybuje kolem 1,5% ž. hm. koně.
Krmnou dávku určuje člověk, ne kůň
Při praktickém zkrmování jadrných krmiv je nutné brát v potaz odlišný obsah stravitelné energie u různých druhů obilnin a krmných směsí. Nelze proto bez bližšího uvážení nahradit jeden "žufan" ovsa jedním "žufanem" kukuřice či krmných směsí.