Krmení a výživa

Krmení koní je doslova umění i věda: uměním je krmit ho podle jeho individuální potřeby a věda je znát jeho vývoj a požadavky na výživu. V přírodě jsou koně zvyklí se neustále toulat, popásat a pít a denně překonají značnou vzdálenost, takže si mohou vybrat ze všech trav a rostlin, na které narazí. Proto se jejich trávicí soustava přizpůsobila častému přijímání menšího množství pícnin. Jak člověk pomalu domestikoval koně, nutil je tím vypořádat se s větší tělesnou námahou a řízenější stravou. Dnes se koně využívají především k rekreačním aktivitám, od dětí, jezdících na ponících až po drožky a lov, ale i ke sportování, jako jsou nejrůznější závody a dostihy nebo pólo. V důsledku měnících se požadavků se výrazně změnilo krmení a vynořila se široká nabídka průmyslově připravovaných krmiv. Trávicí soustava koně  bez ohledu na změny stravy je v podstatě stejná jako u jeho předků. Přední zuby a pysky vybírají a uchopují potravu, kterou pak zadní zuby drtí a koušou než bude trávena. Když kůň polkne, vstoupí potrava do hltanu, jícnu a postupně se dostává do žaludku. Odtud pak putuje do tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku. Žaludek koně s objemem pouze 8 litrů je relativně malý. Pracuje dobře, pokud je ze dvou třetin naplněný a neměl by tedy být přeplněný. Z toho vyplývá pravidlo krmit často a málo. Tenké střevo je tenká trubice dlouhá 21 metrů, ve které se štěpí a vstřebávají škroby, cukry, bílkoviny a tuky, spolu s některými minerály a vitamíny. Největší část trávicí soustavy koně tvoří tlusté střevo. Právě zde se rozkládá vláknina, a tak kůň získává většinu energie. Kůň nedokáže štěpit celulózu sám, ale pomáhají mu v tom bakterie a další mikroorganismy žijící ve střevě a rozkládající vlákninu. Populace mikroorganismů se přizpůsobuje potravě, takže všechny náhlé změny v krmení způsobují nevolnosti (koliky), protože strava neodpovídá přítomným mikroorganismům. Nezbytné živiny  Správná, vyvážená strava koně obsahuje správný poměr všech následujících složek.
VODA je životně důležitá a je obsažena ve všech tělních buňkách. Tělo mladého koně tvoří až z 80% voda, u dospělého koně tento poměr klesá na 50 - 60%. Ztráta vody může vyvolat onemocnění a ve vážných případech i smrt. Požadavky na množství vody závisí na věku koně, typu stravy, kterou jí, množství pohybu a vnější teplotě.
UHLOVODÍKY  patří k nim cukry, škroby a některé složky vlákniny (celulóza). Cukry najdete v určitém množství ve všech potravinách. Značný obsah cukru má melasa, stejně jako čerstvá tráva. Škrob je přítomen především v obilninách.
TUKY jsou vydatným zdrojem energie, které obsahují dvaapůlkrát  více než uhlovodíky. Malé množství tuků je přítomno ve většině komerčních krmiv a běžně se také přidávají ve formě rostlinného oleje do stravy koně.
VLÁKNINA  tato důležitá složka potravy je ve všech krmivech a ve velkém množství v trávě, senu a slámě.
BÍLKOVINY - po rozštěpení poskytují bílkoviny tělu nezbytné aminokyseliny, využívané především k růstu, tvorbě mléka, v době březosti a k obnově tělesných tkání.
MINERÁLY hlavními prvky potřebnými ve větším množství jsou vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík a chlór. Hlavními stopovými prvky jsou měď, zinek, mangan, selen a železo. Nejdůležitější rovnováha minerálů je mezi vápníkem a fosforem. Je nutné, aby bylo ve stravě více vápníku než fosforu, v poměru asi 1,5 :1.