Jak určit potřeby zvířete?

Pro to, abychom mohli koním nabídnout optimální denní dávku krmiv, je nezbytné znát, respektive odhadnout co nejpřesněji jejich potřeby. Na jedné straně je třeba znát

Potřeby zvířete na záchovu ("běžný provoz organismu") závisí na plemeni, věku a hmotnosti. Potřeba živin na produkci je určena dle intenzity růstu mladého zvířete či plodu nebo na množství produkovaného mléka u chovných klisen. A nakonec potřeba živin na práci je odvozována od intenzity vykonané práce u sportovních koní, u pracujících koní či práci hřebců při zapouštění. Nutno dodat, že odhadnutá potřeba živin často závisí na zkušenosti chovatele, neboť například vykonaná práce je těžko měřitelná a mezi jednotlivými zvířaty jsou velké individuální rozdíly.

Bez vody to nejde

Hlavní živinou je samozřejmě voda, která by měla být koním k dispozici v odpovídající kvalitě bez omezení. Pokud není možné zajistit koni neomezený přístup k vodě, je třeba brát v potaz jeho přibližnou potřebu. Denní potřeba vody činní 4-5% živé hmotnosti koně a závisí také na intenzitě pracovního zatížení. Lehce pracující kůň středního plemene tak spotřebuje denně 20-25l , těžce pracující kůň chladnokrevného plemene 40-55l. Kojící klisna pak potřebuje přibližně dalších 10l vody na produkci mléka. Vodu je nutné předkládat minimálně 3-4krát denně.

Vlastně krmíme sušinu

Základní prvky sloužící ke správné funkci organismu (uhlík, vodík, kyslík) jsou obsaženy v takřka všech součástech krmiva a jejich dostatečný příjem je vyjádřen v příjmu sušiny krmiva (tedy suchého krmiva bez vody). Příjmem dostatečné sušinykrmiva nejen odpovídající příjem základních živin, ale také správnou funkci trávicího traktu. Obsah vody v krmivu je třeba zohlednit při dávkování krmiva a rozlišit například 4kg sena, které obsahuje 15% vody, a 4kg čerstvé mrkve, která obsahuje 80% vody.
V prvním případě kůň přijme 3,4kg sušiny, v druhém pouze 1kg sušiny krmiva, zbytek tvoří pouze voda. Kůň je schopen přijmout pouze určité množství sušiny krmiva, které závisí na velikosti jednotlivých částech trávicího traktu. Tento objem přirozeně souvisí s velikostí koně, ale lze ho částečně ovlivnit i návykem na větší množství přijímaných krmiv. Dále je schopnost přijmout větší množství krmiva ovlivněna rychlostí jeho průchodu trávicí soustavou, která je vyšší u krmiv s jemnější strukturou. Celkové množství přijatého krmiva také souvisí i s velikostí jednotlivých dávek. Pokud je koni předkládáno krmivo v menších dávkách častěji, dochází k plynulejšímu vylučování trávicích šťáv a plynulejšímu procesu trávení a v konečném důsledku je kůň schopen přijmout více krmiva. Orientační množství sušiny krmiva, které je schopen kůň přijmout, se pohybuje od úrovně 1,5% živé hmotnosti (ž. hm.) u lehkých plemen až po 4% ž. hm. u chladnokrevných plemen a mladých koní. V případě anglického plnokrevníka o hmotnosti 400kg lze předpokládat příjem 8kg sušiny krmiva denně, zatímco u 700kg těžkého koně chladnokrevného plemene se příjem sušiny krmiva přibližuje množství 20kg. Množství přijaté vody také souvisí s množstvím přijatého suchého krmiva a lze předpokládat, že na 1kg suchého krmiva spotřebuje kůň 2-4l vody.

Dusík nedusí, ale prospívá

Zvířata, u kterých dochází k tvorbě většího množství bílkovin, to znamená u rostoucích koní, u březích a kojících klisen, je zvýšená potřeba dalšího stavebního prvku - dusíku. Potřebu dusíku pro zvíře i jeho obsah v krmivu vyjadřujeme v množství dusíkatých látek, což jsou zejména bílkoviny obsahující 16% dusíku.¨Obsah či potřeba dusíkatých látek ve výživě dále zpřesněna zohledněním jejich stravitelnosti, to znamená, že je zohledněno, do jaké míry jsou dusíkaté látky vyloučeny bez užitku ve výkalech a množství NL (dusíkatých látek), které bylo stráveno, se označuje jako stravitelné dusíkaté látky (SNL). U výše uvedených kategorií zvířat je třeba dbát na dostatečný přísun NL v krmivu, zatímco u zvířat s dokončeným růstem je potřeba této živiny velmi pohodlně pokryta základním množstvím objemových krmiv.
Potřeba dusíkatých látek se nezvyšuje při práci a není proto třeba dodávat těmto zvířatům krmiva či krmné směsi s vysokým obsahem NL. Naopak u kategorie pracujících koní přemíra dusíkatých látek způsobuje problémy. Nadbytek bílkovin v krmivu je odbouráván v játrech, které jsou zatěžovány odpady z těchto metabolických procesů. Dennní potřeba stravitelných NL činí přibližně 0,6g na každý kilogram živé hmotnosti koně. Tyto NL jsou používány pro obnovu stávajících bílkovin u dospělého zdravého koně. U rostoucích koní a březích klisen je třeba potřebu navíšit o 400g SNL na každý kilogram plánovaného přírůstku hmotnosti. Pokud tedy počítáme s denním přírůstkem hmotnosti mladého koně na úrovni 0,25kg, je třeba zvýšit potřebu stravitelných dusíkatých látek v krmivu o 100g denně. U kojících klisen je třeba zvýšit jejich odhadovanou spotřebu o 30g SNL na každý litr produkovaného mléka. Při předpokládané produkci mléka 10-12 litrů denně se jedná o navýšení o 300-360g SNL v krmivu.

Minerální liz: velké, významné plus

Dalšími důležitými stavebními živinami jsou makroprvky či mikroprvky a správnou funkci organismu podporuje i dostatečný příjem vitaminů. Makroprvky bývají dodávány prostřednictvím minerálních lizů, které by měly být předkládány všem kategoriím koní, a zde je potřeba dbát hlavně na dostatek vápníku a fosforu. Mikroprvky, vitaminy a další specifické funkční látky jsou pak součástí speciálních premixů, které se využívají ve výživě koní těžce pracujících či koní se zdravotními problémy.

Má váš kůň dost energie?

Důležitou veličinou, která se ovšem nezařazuje mezi živiny, je energie. Její potřeba a obsah v krmivu se ve výživě koní vyjadřuje množstvím stravitelné energie (SE) s jednotkami megajoule (MJ) nebo kalorie (cal). Stejně jako u dusíkatých látek se jedná o množství energie, které je obsaženo v krmivu a současně projde stěnou trávicího traktu do těla zvířete. Energii zvíře získává z různých sloučenin, jež v rámci vnitřního metabolismu rozkládá a z těchto rozkládajících se vazeb je energie uvolňována. Organismus tak může pro energetické účely využít například nepotřebné dusíkaté látky. Hlavními energetickými sloučeninami jsou však tuky, cukry a vláknina. Pro vysvětlení je vhodné dodat, že cukry jsou sacharidy rozpustné ve vodě, zatímco vláknina je skupina sacharidů ve vodě nerozpustných, jejíž převážnou část tvoří celulósa obsažená v rostlinných krmivech. Část přijaté energie je bez dalšího využití vyloučena močí či ztracena ve formě odpadního tepla. Skutečně využitý je pak ten podíl energie, který je zpracován pro následující účely: zajišťuje běžný provoz organismu (záchovná potřeba) či je zpětně ukládán v produkovaných sloučeninách (přírůstky svaloviny, produkce mléka, vývoj plodu), ale především je využíván pro produkci práce u sportovních koní či pracovních koní. Denní potřeba energie se odvozuje od hmotnosti těla a činí přibližně 12,5MJ SE/100kg ž. hm. Z tohoto údaje vypočítáme například záchovnou potřebu pro 500kg koně, která činí přibližně 62,5MJ stravitelné energie za den.
V případě, že koně jsou v optimální kondici, nejsou stříháni a mají dostatečnou vrstvu podkožního tuku, není důvod ani v horším počasí zvyšovat záchovnou dávku energie. Další energii je potřeba dodat pro produkční účely. Při hodnocení energetické náročnosti práce si různé výkony rozdělujeme do několika kategorií. Zařazení pracovního výkonu do těchto skupin je právě věcí kvalifikovaného odhadu chovatele s ohledem na kondici zvířat a bližší podmínky pracovního výkonu. U jednotlivých kategorií jsou uvedeny příklady, přičemž hodnocení zátěže může být značně subjektivní.

Pokud jsem výše vypočítala záchovnou potřebu pro 500kg koně 62,5MJ SE na den, musím tuto jeho denní potřebu při střední práci povýšit o 25-50%, tzn. na přibližně 80-90MJ SE na den. Vhodné navýšení energetických potřeb musí skutečně kvalifikovaně odhadnout chodvatel a uvedené hodnoty mají sloužit jako pomůcka. Není také možné výrazně měnit množství jadrných krmiv během týdne, pokud se práce během jednotlivých dní liší. Je nutné zohlednit průměrný stav po většinu týdne a tomu přizpůsobit krmnou dávku.
U rostoucích zvířat zvyšujeme potřebu energie o 33,5MJ SE na každý kilogram přírůstku hmotnosti.U březích klisen je tato hodnota relativní až v třetí třetině, kdy růst plodu nabývá na intenzitě. U kojících klisen navyšujeme potřebu energie od 2,5 MJ SE, pokud krmíme jadrná krmiva, či až 4MJ SE pokud krmíme pouze objemná krmiva na každý vyprodukovaný litr mléka. Při produkci 12l mléka za den se jedná o 30-48MJ SE denně v krmivu navíc. Při srovnání s požadavky na práci nám jistě neunikne, že tato kojící klisna (600kg ž. hm.) spotřebuje stejné množství energie na produkci mléka jako kdyby denně těžce pracovala.