Krmení hříbat

Hříbě se velmi brzy po narození snaží vstát, přičemž je vhodné mu pomoci, stejně jako při hledání vemena klisny. Před sáním se musí vemeno dobře umýt ve vodě zředěným desinfekčním prostředkem, opláchnout teplou vodou a ošetřit čistou měkkou utěrkou. V prvním měsíci saje hříbě každou hodinu. Později se interval prodlužuje na 1,5 až 2 hodiny. Doprovází-li hříbě klisnu při práci, je po určité době správné zastavit a umožnit hříběti sát mléko.
Už čtvrtý den po narození se hříbě pouští s matkou do výběhu (je-li pěkné počasí). Nejdříve asi na půl hodiny, později se doba prodlužuje.
Hříbě nesmí dostat mléko, je-li klisna uhřátá nebo rozpařená, protože by dostalo průjmy. Nejdříve se matka uklidní mírným prováděním, ale i přesto je nutné odstříknout první díl mléka dříve, nežli se k ní hříbě pustí.

Jestliže klisna produkuje málo mléka, hříbě se musí přikrmovat kravským mlékem. To má ale jiné složení, a proto se na 1 litr mléka přidává 1/3 litru vody a několik kostek cukru (kravské mléko má totiž mnohem více sušiny i bílkovin a tuku, ale méně cukru). Mléko klisny má málo kaseinu, ale hodně albuminu, a proto je stravitelnější. Do připraveného nápoje lze přidat ještě lžíci ovesného šrotu, lněného semena a pár květů heřmánku.

Když hříbě osiří, může se dát k jiné klisně, která je v plné laktaci (cizí hříbě však klisna nerada přijímá). Jinak se krmí kravským mlékem (po úpravě), popřípadě se velmi dobře uplatňuje sojové mléko.
První 3-4 dny se hříbata napájejí každé 2 hodiny po 0,5litru zředěného a upraveného mléka (denně má hříbě dostat 4-5 l mléka). Po 4 dnech se dávky zvyšují na 1-1,5 l a napájí se v 3-hodinových intervalech. V noci se hříbě nechá 6 hodin hladovět. Za 14 dní po narození se přidává mačkaný oves a hrst lučního sena. Dávka mléka se zvyšuje a mezery mezi napájením se prodlužují.
Při umělé výživě je nutná pravidelná kontrola růstu vážením. Velmi důležitý je přídavek minerálních látek a vitamínů, hlavně provitamínu A. Osiřelá hříbata se napájí 3 měsíce a čtvrtý měsíc se připravují na odstav.
Použije-li se kozí mléko, musí se doplnit minerálními látkami, které obsahují železo, měď a kobalt. Hříbě se musí co nejdříve navykat na dobré seno.
Hříbata se přikrmují již 3 týden po narození. Nejdříve se jim podává trochu výborného lučního sena a mačkaného ovsa (předkládá se do zvláštního žlábku). Dávky sena i ovsa se postupně zvyšují, takže koncem druhého měsíce už je to 1 kg sena, koncem třetího měsíce 2 kg sena a mezi čtvrtým a pátým měsícem 3 kg dobrého sena. Mačkaného ovsa je stále stejné množství.
 

Seno musí být nejlepší jakosti, oves dobře sklizený a čestvě mačkaný. Mačkaný nebo šrotovaný oves se nemá připravovat do zásoby.
Než dovrší hříbata první rok života, musí se krmiva vybírat velmi pečlivě. Hříbata se nemají odstavovat dříve než v pěti měsících. V té době se krmí 3-4 kg ovsa a seno lze podávat ad libitum. Mladým hříbatům můžeme podat i vaječný bílek a vhodné je podávat i celá vejce.
Do stáří 1 roku musí hříbě dostávat vysoce kvalitní krmivo, ve kterém má být zastoupen oves, seno, pšeničné otruby, bob, lněné semeno nebo pokrutiny, dále krmná mrkev nebo krmná řepa.
Nejlepší pící pro hříbata je pastevní porost, který obsahuje hodnotné bílkoviny, minerální látky a vitamíny. Obsahuje také lecitin, jehož základní složka, kyselina fosforečná, příznivě působí na tvorbu kostry.
Pobyt na čerstvém vzduchu a sluneční záření mají velmi blahodárný vliv na látkový metabolismus, na vývin kostry a svalstva, na činnost srdce a plic. Pastva na dobrém porostu má daleko příznivější vliv na růst než přikrmování zelenou pící ve stáji. Hříbě s matkou se proto vyhání na pastvu co možná nejdříve. Mládě začíná spásat porost ve stáří 2-3 měsíců. V zimě, kdy není možné pást, se bezpodmínečně musí hříbatům umožnit pobyt ve výbězích. Hříbata odchovaná na pastvě se daleko lépe vyvíjejí, jsou otužilá, odolná proti nakažlivým nemocem, a proto od nich lze v dospělosti očekávat i vyšší výkony.

Velký význam má pro hříbata i druhé pastevní období, protože mezi prvním a druhým rokem života se velmi intenzivně vyvíjejí. Starším hříbatům se pastva doplňuje o 3 kg sena a stejným množstvím ovsa. Konec pastevního období spadá zhruba do stáří 18 měsíců, kdy hřebečci i klisničky jsou dost vyvinutí. Krmí se již 5-10 kg sena a 2-4 kg jadrných krmiv a 3-5 krmných okopanin (nejlépe krmnou mrkví). Dvouletým hříbatům se krmná dávka ovsa při pastevním odchovu snižuje na 2 kg a množství sena se nemění.

Ka správnému růstu hříbata potřebují dostatečné množství minerálních látek a vitaminů
Chladnokrevným hříbatům lze podávat větší dávky objemných krmiv, protože jejich trávicí ústrojí je dokáže dobře zhodnotit.
Při odchovu plemenných hřebečků se v uvedených krmných dávkách zvýší podíl jadrných krmiv o 10-15%.
Při krmení hříbat je třeba dbát určitých zásad:
 

1. Pastevní odchov je nejvhodnější způsob odchovu.
2. Jadrnými krmivy se krmí při volném ustájení individuálně. Proto se hříbata na dobu krmení uvazují. Seno, sláma a zelená píce se podávají společně.
3. Jadrné krmivo pro hříbata do 18 měsíců představuje šrotovaný nebo mačkaný oves.
4. Krmnou dávku je vhodné doplňovat okopaninami a v létě zelenou pící.
5. Hříbatům do 18 měsíců se nepředkládá sláma. Později se podává ve formě řezanky, která se smíchá s jadrnými krmivy.
6. Při stájovém krmení nedáváme objemná krmiva do žebříků, aby hříbata neprohýbala hřbet!