Krmení koní na pastvě
Pro koně je život na pastvině - navíc ve společnosti ostatních koní přímo ideální. Avšak bez ohledu na to, jak je tráva šťavnatá a chutná, potřebuje kůň také stále pozornost a péči; podle roční doby a pracovního výkonu pak také dodatečné přikrmování.
Aby se kůň trávou na pastvině alespoň částečně uživil, potřebuje minimálně pastvinu o rozloze půl hektaru. Ideální je mít k dispozici tři pastviny a koně v tříměsíčním cyklu převádět z jedné na druhou. Tak může tráva vždy znovu dorůst a riziko parazitární infekce není tak veliké. Můžeme samozřejmě rozdělit na tři menší plochy i jednu pastvinu a na každé z nich nechat koně střídavě pást.
Ve volné přírodě se kůň pohybuje neustále z jedné pastviny na druhou. Opouští spasené pastviny a vydává se hledat čerstvou trávu. Spasené plochy tedy mohou řádně regenerovat. V zimě musí koně někdy urazit značné vzdálenosti, aby i v chladném období nalezli dostatek potravy.
Na oplocené pastvině spásá kůň samozřejmě stále jen ty rostliny, které mu nejvíce chutnají. To však znamená, že se na ní stále více rozmnožují neoblíbené druhy trávy. Kromě toho také kůň trávu každý den trochu více podupe kopyty a zanechává všude po louce koblížky. I když je pastvina veliká, časem chřadne a zakrslá tráva už pak nestačí koně uživit. Zejména v zimě a v obdobích velkého sucha bývá dostatek trávy značným problémem.
Nestačí-li koni pastva, musíte mu dávat dodatečné krmivo. Jaký druh krmiva by to měl být, to záleží na plemeni a temperamentu koně, dále také na pracovním vytížení zvířete a na ročním období. Není zrovna snadné vytvořit pro koně individuální krmný plán. Ať už jste koně právě koupili či převzali do péče, měli byste ho ze začátku krmit tak, jak byl dosud zvyklý. Změna stravy musí vždy probíhat postupně, jinak hrozí trávicí problémy.
Měli byste svého koně na pastvině pravidelně kontrolovat. Zejména v zimě může snadno ubrat na váze, aniž byste si toho hned povšimli, protože má hustou zimní srst, která úbytek zamaskuje, a to poměrně dokonale. Prohmatejte mu vždy plece, žebra a boky. Také při utahování podbřišníku si můžete snadno všimnout, zda váš kůň příliš nezhubl. Množství krmiva musíte vždy přizpůsobovat potřebám koně. Záleží na tom, zda je chladno nebo horko, zda je pastvina hodně suchá. Krmnou dávku musíte upravit i tehdy, pracoval-li kůň více než obvykle nebo v případě, že k němu na pastvinu přicházejí i jiní koně…
Ne každá pastvina je vybavena žlabem na krmivo a seno. Vždy proto dbejte na to, aby byla celá dávka krmení dobře rozdělena - každý kůň musí dostat svou porci a také se nic nesmí zkazit nebo skončit v blátě.
Ideální je umístit na pastvině žlabů víc. V žádném případě byste neměli jadrné krmivo sypat na zem; protože se tím znečistí; sežere-li kůň hlínu, snadno může dostat koliku. Dejte mu jeho porci raději do velkého vědra a to postavte do staré pneumatiky, aby ho kůň nemohl převrhnout. Vědro nesmí mít držadla, protože hrozí velké nebezpečí, že by se v nich kůň mohl zachytit nohou. Každý kůň potřebuje samozřejmě své vlastní vědro. Postavte vědra v dostatečných vzdálenostech od sebe, aby se koně ze žárlivosti nekousali nebo neužírali krmivo sousedovi.
Ani seno byste neměli pokládat jen tak na zem, protože snadno navlhne a znečistí se. Pozor! Jesle na seno, které jsou určeny pro hovězí dobytek, mohou být pro koně nebezpečné. Nepoužívejte je, to raději seno napěchujte do sítě a tu pověste v přístřešku ke stěně. Z takové sítě totiž kůň může pohodlně žrát jenom tehdy, může-li ji opřít o nějakou pevnou plochu. Dbejte na to, aby kůň měl neustále dostatek snadno přístupné čerstvé vody!