Nemoci kůže

Vozhřivka

Vozhřivka, nazývaná také ozhřivka, je infekční, velmi nebezpečná nemoc, která se přenáší i na člověka. U nás se nevyskytuje. Dosud se s ní lze setkat v Polsku, na Balkáně a zvláště na Středním východě. Importovaní koně proto musí mít průkaz o diagnostickém negativním nálezu již ze země původu a v ČR se musí provést další očkování. Koně jsou po přivezení umístěni do karanténní stáje.
Vozhřivka se projevuje po nákaze sekretem nemocných koní za 3 - 5 dnů ve formě kožní, nosní a plicní. V prvním případě se postupně tvoří na různých místech v oblasti mízních uzlin malé nádorky, které se pak rozpadají v otevřené vředy. Ty mají rozeklané okraje, špekovitou spodinu a hnis smíchaný s krví. Při nosní vozhřivce bývá vedle zvýšené teploty jednostranný výtok z nosu, který nejdříve hlenovitý, později žlutý, hnisavý a smíšený s krví. Mezičelistní uzliny jsou zduřelé, tvrdé a k jejich zhnisání na rozdíl od hříběcí nedochází. Při plicní formě se teprve později objeví i dušnost.
Vozhřivka je nevyléčitelná a je také zakázáno ji u nás léčit. Koně s touto nemocí se musí nechat utratit a celé prostředí spolu s dalšími běžnými opatřeními se musí důkladně desinfikovat.

Opar lysivý

Opar lysivý je plísňové onemocnění kůže, které se vyskytuje i u koní a může se přenést i na člověka. Vzhledem k předcházejícím onemocněním není opar tak nebezpečný. Jeho původcem je plíseň horlivá, jejíž spory jsou velmi odolné. Onemocnění se přenáší stykem nemocných koní se zdravými, ale i pomůckami na čištění. Teplo a vlhko ve stáji podporují rozšiřování. Proto se nejčastěji vyskytuje a šíří v zimě a ve vlhkém létě.
Onemocnění se projeví tím, že na hlavě, krku, zádi, ale i jinde se po vypadání srsti objevují kulaté nebo oválné skvrny a holá místa pokrytá šupinami šedé barvy, které se tam hromadí. Při silném napadení a rozšíření nemoci po celém těle je kůň neklidný, hubne, ale nemoc jinak nebezpečná není.
Proti oparu lysivému chráníme koně tím, že se pečuje o jejich čistotu a zabrání se styku nemocných se zdravými. Ve stáji se vytváří zdravé mikroklima důkladným větráním stáje. Hubí se myši, potkani a na nově přivedené koně, nežli se zařadí mezi ostatní koně, se nejdříve umístí v karanténní stáji.

Svrab - prašivina

Svrab koní způsobuje zákožka svrabová, která je známá ve třech druzích: Sarkoptes, Psoroptes, Chrioptes. První z nich se zavrtává do kůže, zatímco druhá žije na povrchu kůže a nabodává ji. Třetí žije také na povrchu a živí se odloupaným epitelem (povrchové buňky kůže). Zákožky se vyvíjejí z vajíček přes stádium larev nymf. Napadají místa s krátkou srstí, ale i žíně hřívy a ocasu nebo spodní část nohou. Způsobují vypadávání srsti i žíní. Na těchto lysých místech se tvoří šupinky, lupy, uzlíčky až větší strupy, které silně svědí. Proto se koně otírají o různé předměty a odírají se až do krve.
Nákaza svrabu se rozšiřuje stykem nemocných koní se zdravými nebo se zákožky přenášejí postroji, čištěním a také oděvem ošetřovatele. Onemocnění se léčí ve zvláštní komoře plynem a používá se k tomu kysličník siřičitý. Prostor, kde byli koně postiženi svrabem, se desinfikuje i s nářadím a čisticími potřebami 2 - 3% roztokem kreolinu, krezolu lyzolu, nebo se místnosti s nářadím po dobu 6 hodin desinfikují sířením.

Vši

Veš koňská je velká asi 5 mm. Vši se u koní zdržují nejvíce na krku, na hřívě, na pleci a u kořene ocasu. Nabodávají kůži a sají krev. Způsobují tak záněty kůže a vypadávání srsti. Napadená místa silně svědí. Proto se koně drbou a otírají o vhodné předměty. Zavšivení koně se natírají 2% roztokem kreolinu nebo tabákovým odvarem. Preventivně se koně chrání před zavšivením důkladným čištěním, udržováním čistoty a desinfekcí stáje.

Podlom

Příčně probíhající mokvavé rány na zadní straně spěnky, někdy pokryté strupy. Náchylnější jsou koně s nepigmentovanou kůží. V některých případech je kůže spěnky oteklá. Příčinou je promáčení ve vlhku nebo přílišné přesušení v suchém prostředí může usnadnit vstup bakterií. Přístupu vzduchu a léčiv zabraňují strupy. Ty musíme odstranit, abychom umožnili přístup vzduchu. Obvykle musíme ostříhat celou oblast spěnky, protože strupy pevně lpí na srsti. Někdy mohou být uvolněny speciálními (antiseptickými) šampony. Infekci potlačíme antibiotickou mastí a občas i injekcemi s antibiotiky. Spěnku chráníme před podmáčením nebo před přesušením. A to osušením kůže a poté i vazelínou.

Dermafilóza

Je podobná jako dermafilóza spěnky, ale po celém povrchu koně, kdekoliv na těle, jsou chomáčky slepené kůže. Dermatofilóza nejčastěji propuká po období deštivého počasí. Příčinou je stejná bakterie jako u dermafilózi spěnky a to je bakterie Dermatophilus congolensis, která se rychle rozšířila ve vlhké srsti. Odstraníme strupy a použijeme antibiotika. Tím tuto nemoc vyléčíme. Měli byste koním ve výběhu poskytovat ochranu před deštěm.

Dermafilóza spěnky

Strupy na kůži, které jsou na dotek citlivé, nejvíce v oblasti spěnky a spěnkového kloubu, ale mohou se objevit i na břichu! Příčina je jednoduchá – bakterie Dermatophilus congolensis. Kvůli tomu odstraníme strupy, aby mohl k infikované kůži přistupovat vzduch. Na infekci působí buďto antibiotická mast nebo injekce. Když budeme kůži udržovat v čistotě a suchu. Doporučuje se také ochrana vazelínou ( ale až na suchou = ne přesušenou kůži ).

Otlaky od sedla, sedlová vyrážka

Vyvýšený okrsek zánětlivě změněné kůže v sedlové krajině a oblasti podbřišníku. Poraněná kůže může mokvat = základní charakteristika sedlové vyrážky. Tento problém vám může způsobit buďto špatně sedící podložka pod sedlo nebo cizí předmět pod sedlovou dečkou. V oblasti podbřišníku to logicky způsobuje špatně sedící podbřišník. Koni změníme (nebo upravíme???) výstroj a po dobu hojení nemoci koně vyřadíme z provozu.

Trichofytóza – plísňová infekce kůže

Okrouhlé okrsky vypadané srsti nebo šupinky kdekoliv na kůži. Než tyto kožní změny vzniknou, může srst vypadat jako naježená. Zajímavé příznaky, že???? To je proto, že plíseň zeslabí spodní část chlupu, a ten se pak (jak jinak než) ulomí Infekce se šíří čistícími pomůckami a dřevěnými částmi stáje. Plísně odstraníme speciálními antimykotickými přípravky. Srst zbavená plísně brzy doroste. Po prodělání tohoto onemocnění si kůň vytvoří imunitu proti další infekci.

Střeček koňský - Kožní střečkovitost

Střeček koňský je hmyz (moucha), který se podobá ovádu narezlé barvy. Samičky kladou vajíčka vstříknutím na konce žíní v hřívě nebo na srst pod zápěstí. Vajíčka tam drží velmi pevně, protože jsou přilepena zvláštním tmelem. Larvičky vylíhlé z těchto vajíček dráždí kůži. Kůň se proto líže nebo kouše, a tak se larvičky dostávají do žaludku koně, kde se zachytí na jeho stěně. Tam setrvávají a cizopasí po dobu 10 měsíců. Potom vycházejí s trusem, zavrtávají se do země, zakuklí se, aby se z nich vylíhla další generace. Koňský střeček škodí tím, že jeho larvy odjímají ze žaludku výživné šťávy, narušují stěnu žaludku a tím vyvolávají jeho záněty, nechutenství a koliky koně.

Letní vyrážka

Je ztráta srsti a mokvající kůže u kořene ocasu a hřívy objevující se zvláště v létě. Zkrácená a polámaná srst je příznakem Letní vyrážky. Příčinou škrábání kořene ocasu a hřívy je alergie na sliny komárů, kteří koně napadají a sají krev na uvedených místech. Tuto alergii nelze bohužel vyléčit, ale srst můžeme zklidnit emulzemi obsahující benzylbenzoát, který má insekticidní účinek. Můžeme také použít přípravky s obsahem uhličitanu zinečnatého. V době největší aktivity komárů by koně měli být doma. Můžeme také využívat repelenty. Ty můžeme rozprašovat i uvnitř stájí.